Jak to vůbec je s rituály

Existuje nespočet rituálů a rituálních praktik.

Nejběžnějším rituálem, který děláme každý, aniž bychom si to uvědomovali,

je rituál seznamování.

Je to společenský rituál, který má svá pravidla od podávání rukou,

pohledu do očí a třeba i kynutí hlavou či objetí.

Ale jde tu i o oslovení.

Dalším z rituálů je svatební obřad, nasazování prstýnků,

házení květin či rýže, svatební slib, ale i sportovní rituály jsou důležité.

Od uvítání hudbou, po předávání cen, medailí, pohárů a hymny.

Vše je to rituál. Někdo se na něm i ocení titulem…mistr…apod.

Dalším rituálem jsou vojenské rituály, nástupy, přehlídky,

ale i třeba pokřiky a bojové písně.

Vzpomeňte na film Statečné srdce s Melem Gibsonem.

Rituálem je salutování, dání hodnosti, podřízenost,

vyznamenání a vztyčení vlajky.

Máme tu i církevní obřady, kdy je dělána mše svatá.

Od rituální hudby a slov.

K tomu patří i pohřební rituály, rozloučení se zemřelým, věnce, květiny, ale i proslovy.

Dalšími jsou rituály myslivecké, rytířské, apod. patří vlastně ke každé profesi.

Nebojte se tedy rituálů, děláte je nevědomky dnes a denně.