Česnáček lékařský, Alliaria petiolata

Někdo by řekl plevel, já ho však miluji pro jeho vůni. 

Vyskytuje se takřka všude v celé Evropě. Já ho nacházím na loukách u nás v horách. 

I když je toto teplomilná rostlina. Hledejte si tedy na jižních stráních, 

ale i tam kde je vlhkost. Rostlina obsahuje éterické oleje, pektin, beta karoteny, 

kyselinu askorbovou, glykosidy, alliarin a trošku čpavých isothiokvanátu. 

Tyto jsou takzvaně stopkou na buňky, které se chtějí dělit, hlavně mutačně, karcinogenní. 

Pokud si vezmete listy, můžete je rozdrtit a dát na nehojící se rány, mají antiseptické účinky. 

Čaj se vaří na desinfekci močových cest, záněty plic a paradentózu. 

Ale umí si poradit celkově s ústní dutinou, zlepší ji při pravidelné péči. 

Můžete si udělat i tinkturu na potírání dásní. Ale listy lze přidat do salátů, 

například k rajčatům s trochou olivového oleje. Obsahují vysokou dávku vitamínu C., 

který je čistě přírodní. Salát si rozdělte do dvou porcí na ráno a večer a 

máte splněnou dávku vitamínů. Česnáček můžete dát i na chléb s máslem. 

Je pikantní. Obsahuje i provitamín A, čímž posílí tělo po dlouhé zimě, či studeném jaru. 

Trošku tam ucítíte chuť hořčice. Toto jsou olejové glykosidy, které zároveň brzdí 

šíření choroboplodných zárodků a umí i ze střev vypudit špatné kvasinky, nadýmání. 

Oleje pomohou i s ledvinami.